Školství na Hlučínsku v době pruského záboru, tedy okolo r. 1742, nebylo v dobrém stavu. Vzdělávání poskytovalo jen několik církevních škol, v nichž se vyučovalo pouze v zimních měsících a školní docházka nebyla povinná. Od jara do podzimu musely děti pracovat na poli. Po záboru bylo nutné přizpůsobit školské poměry ve Slezsku stavu v Prusku, kde úřady již v r. 1717 zavedly všeobecnou školní docházku. Díky státní péči o veřejné vzdělání se zanedlouho změnil i na Hlučínsku dosti radikálně stav základního školství. Školy vznikaly především ve farních obcích (Bolatice, Hať, Hlučín, Kobeřice, Kravaře, Oldřišov, Píšť, Sudice, Třebom, Velké Hoštice). Do ostatních obcí docházel 2 - 3x týdně učitel nebo děti docházely do farní školy. Ve škole se podle učitele učilo německy, ale i moravsky.
V Kozmicích nebyl až do r. 1802 kostel ani škola a patřily ke kostelu i ke škole do Bohuslavic. Podnět k založení obou dali bratři Jan, August a Ignác Heinovi, synové dědičného rychtáře.
Škola byla postavena ještě v r. 1802 a šlo o masívní budovu s doškovou střechou. Obsahovala 1 obývací světnici, 1 malou vedlejší místnost, letní kuchyň a jednu učebnu. Ke školní budově byl přistavěn chlév.
Prvním kozmickým učitelem byl František Frank, který zde začal učit německy. Ten své místo zastával až do r. 1834. Školním patronem byl jmenován Alois z Henneberku a příspěvek na živobytí dostával učitel smluvně od obce. Šlo o 33 tolarů a 10 feniků, 10 pytlů žita, 4 pytle ječmene, 4 sáhy dřeva a 8 metráků uhlí. Od panstva nedostával žádný plat, ale měl povolení vyhánět mezi panské stádo 2 kusy dobytka, na které obdržel i letní krmení. Na zimu si je však musel obstarat sám.
Počet žáků při založení školy v r. 1802 čítal 50 a rok od roku se zvětšoval. R. 1834 stoupl na 134. Až do r. 1836 nepatřily ke škole žádné pozemky. Teprve za učitele Maxmiliána Franka, syna F. Franka, koupila obec pro potřeby školy pole u Dubiny, pastvinu a louku. Když počet žáků r. 1850 stoupl na 150, přidělily úřady škole učitelského pomocníka. Protože ve škole nebylo pro tolik dětí místo, musela obec pronajímat místnost pro děti i učitelského pomocníka.
V r. 1853 starou školu zbourali a stavební materiál obec prodala za 100 zlatých. Na tomtéž místě povstala nová masívní budova se dvěmi patry. V nové škole se nacházely, kromě bydlení pro oba učitele, také dvě učebny a jedna náhradní místnost. R. 1857 si škola zřídila zahradu a ovocnou školku. Velká oprava na budově se uskutečnila na náklady obce v r. 1870. R. 1883 odešel ve věku 71 let do penze řídící učitel Maxmilián Frank. Školu tehdy navštěvovali 184 žáci! V těchto letech se často mezi dětmi šířily epidemie nemoci jako tyfus, záškrt, spála, spalničky a škola proto bývala často i několik týdnů uzavřena. Nemoci si vyžádaly i životy dětí.
Od 1. 10. 1885 byl z nařízení Královské komory v Opoli ustanoven trojtřídní systém se dvěma učiteli. Učitelští pomocníci se ve škole, velmi často během školního roku, střídali. Zajímavé je, že školní rok začínal v té době 1. dubna. R. 1890 učili ve třech třídách 2 učitelé 181 dětí. Od 1. 5. 1891 pak bylo obsazeno i třetí učitelské místo.
Při sčítání lidu r. 1805 měla obec 1 006 obyvatel a školu navštěvovalo 179 dětí. O tom, že již v této době se v Kozmicích pěstoval kulturní život, svědčí zápis v kronice, že na přání krajské vlády se pořádaly tzv. Unterhaltungsabende, čili zábavné večery, na nichž se zpívalo, přednášelo a hrálo divadlo. R. 1904 zřídila obec lidovou knihovnu, čítající nevelký počet knih (80 - 90).
Pro velký počet a nevyhovující prostory byla vedle staré školy postavena nová školní budova (dnešní škola), vysvěcena 8. 9. 1910. Obecní zastupitelstvo se tehdy setkalo s nepochopením občanů, kterým se zdálo, že stará budova je dostačující a obec se zbytečně zadlužuje. Je paradoxní, že o co menší a levnejší školu občané chtěli, o to větší a nákladnější slavnost zorganizovali při jejím otevření. Po slavnosti už nebylo námitek ani proti škole, ani proti učitelům. Systém nové školy byl čtyřtřídní se čtyřmi učiteli ve třech učebnách. Pro zajímavost uvádím, že třídy se číslovaly opačne a učil se v nich následující počet hodin týdně: 1. třída - 32 hodin, 2. třída - 28 hodin, 3. třída - 28 hodin a 4. třída - 20 hodin.
Stará škola byla adaptová na na byty pro učitele, jeden byt pro ženatého a 2 pro svobodné.
V r. 1906 odesel do důchodu řídící učitel F. Frank ml. Rodina Franků vedla školu s výjimkou dvou let od r. 1802 až do r. 1906. Na Frankovo místo přišel r. 1906 Eduard Haberstroh, který zde jako řídící učitel vyučoval až do r. 1920.
4. února 1920 bylo Hlučínsko připojeno k ČSR. Škola v té době ovšem nebyla v nejlepším stavu. Chyběly knihy, obrazy i vnitřní vybavení. Němečtí učitelé odešli a noví čeští začali vyučovat moravsky se 4 hodinami němčiny týdně. Prvním českým řídícím učitelem ve škole prozatímně zůstal bývalý německý učitel František Wanke, vystřídaný ještě téhož roku řídícím učitelem Karlem Fialou. Ten školu vedl až do r. 1922 a po něm správcovství převzal Antonín Karčmář, který školu řídil až do záboru Hlučínska v říjnu 1938. V r. 1930 byla dosud obecná škola zestátněna a následně se dočkala mnoha nových učebních pomůcek a také nového vnitřního zařízení. V té době šlo již o školu pětitřídní. Protože se v nové škole nedostávalo místa, vyučovalo se i ve staré škole, ale někteří žáci již navštěvovali českou měsťanskou školu v Hlučíně a také tamní české reálné gymnázium, založené v záři r. 1920.
V letech 1935 - 1936 byla v Kozmicích zřízena mateřská škola a umístěna v přízemí staré školy. Měla ale jen jednu místnost a nevyvařovalo se v ní. První učitelkou v mateřské škole byla Marie Bergerová a správně patřila pod ředitelství školy.
Osudný rok 1938 se dotkl i školství v naší obci. Vše české bylo zničeno. Ve škole se během války učilo jen německy. V r. 1940 dal řídící učitel Junga přestěhovat vnitřek staré školy. V prvním poschodí nechal zřídit byt pro řídícího učitele. V přízemí však zůstala mateřská škola. Z bývalé obecní kanceláře byla pro MŠ upravena školní kuchyně. Junga ovšem brzy zemřel a pak se ve škole až do konce války učitelé neustále měnili, protože mnozí po kratkém pobytu odcházeli na frontu. Počátkem r. 1945 se již ve škole vůbec nevyučovalo. Školu obsadili vojáci a zničili, co ještě zůstalo.
Kolem školy spadlo ke konci války několik bomb, takže část střechy byla zničena a rovněž všechna okna byla rozbita. Válečnou vřavou utrpěla také školní zahrada a hřiště, takže kronikář ve školní kronice napsal, že na školu byl žalostný pohled.
Brzy po osvobození se do svého dlouhodobého působiště vrátil řídící učitel Antonín Karčmář, působící během války v Ostravě. V letních měsících byla škola a hřiště uvedeny do pořádku a 1. září l945 se začalo 160 dětí vyučovat v pěti třídách. Protože po válce citelně chybělo sklo, byla okna zalepena lepenkou a děti se učily v kabátech. Teprve v létě 1946 se podařilo okna řádně zasklít a pořídit i nutný inventář.
Po válce byl obnoven i provoz mateřské školy. V r. 1945 ji navštěvovalo 42 dětí a vedla ji učitelka Andělína Kuzníková. Správu MŠ vykonával řídící učitel obecné školy Antonín Karčmář.
Vláda jedné strany a komunistická ideologie se brzy po únoru 1948 projevily i v novém školském zákonu, v nových osnovách a učebnicích. Do učitelské knihovny se musely zakoupit knihy o socialismu a jeho představitelích a učitelé měli za povinnost přenášet tyto myšlenky do celého systému vyučování. Téměř 150 let od založení školy a postavení kostela tyto dvě instituce spolu úzce souvisely. Přinášely vzdělání, poskytovaly duchovní a mravní hodnotu kozmickým občanům. Změnou politického klimatu v r. 1948 pak začaly kráčet každá svou vlastní cestou.
V r. 1949 došlo k velké úpravě prostranství před školou vykácením stromů a keřů a založením kruhových záhonů s růžemi. V té době byl postaven i pomník poručíku Josefu Hošovi, který stál před školou až do r. 1996, kdy byl pro značné poškození zbourán a pamětní deska z něj vsazena do zdi budovy školy.
Počet dětí ve škole postupně klesal a ve škol. roce 1951/52 se ve čtyřech třídách s pěti postupnými ročníky vzdělávalo 112 dětí. V témže roce přešla mateřská škola na celodenní provoz i se stravováním.
Z těchto let se ve školní kronice objevují různé zprávy o zapojení učitelů do mimoškolní práce, různých politických akcí a brigád na hledání mandelinky bramborové (tehdy ideologicky přezdívané jako americký brouk). Učitelé museli také aktivně spolupracovat na získávání odhlášek dětí z výuky náboženství.
V r. 1958 se změnila osmiletá školní docházka na devítiletou. V té době navštěvovalo Základní školu v Kozmicích v šesti třídách 165 dětí. Protože to byl značný počet, bylo rozhodnuto, že v akci Z (zvelebení) bude přistavěno celé křídlo školní budovy s novými učebnami, čímž by se odstranilo směnné vyučování, započaté v r. l945. Přípravné práce začaly na jaře l965. Stavbu stěžovalo deštivé počasí a tehdy běžný nedostatek finančních prostředků i stavebního materiálu. Přesto byla škola o prázdninách r. 1967 dokončena a 3. 9. slavnostně otevřena. Školní rok začalo navštěvovat v pěti třídách 127 dětí. V témže roce byly zavedeny 2 volné soboty v měsíci.
Místní národní výbor v Kozmicích rozdělil v této době bývalou farskou zahradu mezi základní a mateřskou školu a zřídil v ní hřiště a školní zahradu.
Radost z přístavby školy netrvala dlouho. Již v létě 1968 do ní zatékalo. Proto musel být novými nosníky zpevněn strop a střecha opravena. O dva roky později se v této přístavbě z havarijního důvodu znovu přestalo vyučovat. Jedna třída našla dočasně své umístění v náhradních prostorách v zasedací místnosti místního národního výboru. V této době došlo i ke změně ředitele školy a za Jaroslava Zaorala, který odešel do důchodu, nastoupil na ředitelské místo zdejší učitel Adolf Kostka.
Oprava přístavby školy skončila v r. 1971 a tehdy také byla vykopána nová studna a do školy zaveden vodovod. V témže roce se započalo i s opravou staré části budovy. Při této opravě bylo do celé školy zavedeno ústřední vytápění z kotelny mateřské školy. Provedená oprava značně změnila vzhled školy a zlepšila pracovní prostředí pro žáky i učitelé. Školní budova, postavena v roce 1910, se dočkala dnešního vzhledu.
1. července 1973 se staly Kozmice součástí města Hlučína. V září 1975 došlo ke změně v organizaci školy. Žáci 5. třídy byli přeřazeni na Základní školu Hlučín - Tyršova ul. Pátá třída se do kozmické školy vrátila až v r. 1996. K 1. 9. 1997 se učilo ve čtyřech třídách pouze 93 dětí.
Dne 24. 2. 1975 byl zahájen provoz v nově postavené mateřské škole, která je umístěna mezi budovou školy a budovou obecního úřadu. V ní pobývalo ve dvou odděleních 42 dětí. Ředitelkou byla jmenována Uršula Kozáková. V současné době je v ní umístěno 53 dětí a ředitelkou je od r. 1996 Marcela Lompová.
Bývalá budova mateřské školy byla adaptována na kuchyň a jídelnu obou školských zařízení. Kuchyň nebyla dlouho v provozu a dnes funguje pouze školní jídelna. Obědy se do ní dovážejí již mnoho let z centrální kuchyně při ZŠ Hlučín-Rovniny.
Školní družina zahájila provoz v opravené budově bývalého národního výboru 1. 9. 1975. První školní rok ji navštěvovalo 31 dětí. Vedoucí vychovatelkou je již mnoho let Marie Křížová.
Koncem 70. a v 8O. letech nedošlo na školních budovách, ani v koncepci školy k žádné změně. Ta nastala teprve po listopadu 1989. Začaly se znovu obnovovat a k sobě přibližovat cesty školy a kostela.
1. 9. 1992 vystřídala ředitele Adolfa Kostku, který odešel do důchodu (ve škole učil od r. 1972), Mgr. Marie Tvrdá. Po obnovení samostatné obce v r. 1993 se zvětšil objem peněz, určených pro školu. Škola se plynofikovala a postupně se vybavuje moderní technikou a získala rovněž nové hudební nástroje. Také okolí školy změnilo svou tvář a prostranství před školou bylo velmi pěkně osazeno. V r. 1997 byla provedena větší oprava střech, které nevydržely nápor velkých povodňových dešťů. V současné době je již připravena studie na zastřešení budov základní i mateřské školy a obecního úřadu.